Po půl roce na západě Irska v cirkuse v Galway jsem se vydala na pár dní na sever, podívat se na Giant´s Causeway, Titanic a samozřejmě Belfast Community Circus School (BCCS), nejstarší cirkusovou školu na ostrově, která od roku 1985 táhne youth cirkusové hnutí nejen v Severním Irsku, ale i v Irské republice.
S ředitelem youth cirkusu Paulem Quatem jsme měli schůzku domluvenou na desátou dopoledne, protože mu ale nečekaně svolali velkou poradu managementu, usadil mě s čajem (samozřejmě) do (na irské poměry příjemné vytopené) tréninkové haly, kde mi, než porada skončila, protahující se lektoři vysvětlovali, jakým způsobem u nich fungují cirkusové hodiny. Stejně jako v CIRQUEONu mají třídy rozdělené podle věku v podobně úzkých věkových skupinách, ale na rozdíl od nás mají nejnavštěvovanější hodiny o víkendu. Z Belfastu se asi na chaty ani skautské výpravy nejezdí. Pár lekcí mají i ve všední dny (pondělí – čtvrtek) a pátky jsou zamluvené pro zkoušky chystaných představení. Kromě akademií vystupují studenti BCCS i na školou pořádaném legendárním mezinárodním festivalu pouličního divadla Festival of Fools, který Belfast začátkem května rozžívá už 15 let.
BCCS měla od počátku blízko k divadlu a klaunérii. Přičítám to klaunskému zaměření zakladatelů a především dlouhodobého ředitele Willa Chamberlaina, který školu a celou irskou cirkusovou komunitu formoval až do loňského podzimu, kdy bohužel po dlouhé nemoci zemřel. Will ani zbytek týmu se nikdy nebrali moc vážně (i heslo na jejich wifi je „museli jsme se smát“), ale dokázali vybudovat skvěle fungující cirkusové centrum, kolem kterého v původně vybydlené čtvrti začaly vznikat kavárny, bary a umělecké ateliéry. Dnes je katedrální čtvrť, kde BCCS sídli, kulturním jádrem Belfastu. Cirkusákům je tam dobře, nechali si vypracovat studii nové větší budovy, která by dokázala vyjít vstříc rostoucí poptávce po kurzech a rezidenčních prostorech pro novocirkusové soubory. Nová škola by mohla stát nedaleko té současné, když se BCCS povede sehnat potřebných 18 milionů liber.
V současném architektonickém projektu by škola měla stát v centru města na rozhraní katolické a protestantské komunity. Youth cirkus měl v Belfastu vždycky silný přesah do social cirkusu. Lektorský tým si v belfastských bouřlivých 80. letech, kdy městem doslova otřásaly nábožensko-národnostní nepokoje, dobře uvědomoval, že pokud bude chtít zaujmout divokou mládež, která svoje touhy riskovat realizuje házením zápalných lahví, divadlo jí stačit nebude. Začali tak místní teenagery učit chodit na chůdách. Posledních pár let vedou projekt pro mladé lidi z obou stran barikád a jejich rodiny, který zprostředkovává prostor k nenásilné komunikaci snažící se je zbavit předsudků o „těch druhých“, ale podle Paula Quatea jsou všechny aktivity BCCS ze své podstaty prostředníkem pro vytváření spolupráce i bez soustředění se na specifické skupiny. V roce 2018 by se BCCS měla připojit k velkému mezinárodnímu provazochodeckému projektu Wires Crossed upozorňujícímu na důležitost duševního zdraví a vyrovnanosti v životech mladých lidí. Wires Crossed v Belfastu jsou symbolicky naplánované jako přecházení po lanech natažených přes Peace Lines, šest metrů vysoké zdi s ocelovými ploty dodnes rozdělující katolické a protestantské čtvrti. CIRQUEON se k Wires Crossed připojuje také a těší se na prohloubení spolupráce s belfastskou cirkusovou komunitou.
Barbora Adolfová
