Festival Cirk-UFF No. 4: Fantastická Fauna

Krkonošská metropole se svým Cirk-UFFem na pár dnů změnila rytmus všedních dnů v energicky pulsující živý tvar, nevyhasínající sopku s dávkovanou erupcí. Příjemnou atmosféru zajišťovaly i venkovní produkce, které oslovily a bavily publikum dětské i dospělé. Od pátku do neděle se odehrávaly v prostoru mezi multifunkčním kulturním centrem a šapitó pouliční klauniády, pohybové performance, cirkusové dílny nebo koncerty. A z hlediska celkové stavby programu jako by se trutnovský festival pomalu stával českou vstupní branou australského cirkusu, dále přehlídkou mladých mezinárodních souborů s nápadem a setkáním domácích tvůrců.

Mezinárodní projekt Fauna stmelil pět špičkových artistů, kteří se protnuli na cirkusové a taneční škole DOCH ve Švédsku. Fauna je bravurně vystavěná inscenace v žánru fyzického a tanečního divadla se špičkovými artistickými výkony a skvělou živou hudbou. Pro dokreslení je však nutné dodat, že Fauna zároveň nepatřila mezi dechberoucí show plné efektů, nebyla ani ohlušující, ani nevytvářela efekt houpačky ve smyslu úleku z riskantních variací a úlevu, že to artisté přežili. Inscenace se citlivě ponořila do zvířecí říše, aby náznakově zobrazila paralely dvou zásadních světů způsobem postupného rozkrývání vztahů a pravidel bytí, čímž skrze ryzí fyzickou akci do popředí vynesla metaforu a symboly.

Představení začalo jemnou skupinovou taneční choreografií za cvrlikání ptáčků. Idylu ptačího zpěvu brzy nahradila slova, zprvu srozumitelně vysvětlující, co znamená fauna, ale postupně otáčená nebo zpomalovaná, významově tedy nepodstatná. Mnohem důležitější byla pětice performerů uprostřed hrací plochy, kteří se skrze pohybové detaily ztotožňovali se zvířaty a zase vraceli zpět k člověku. Se svobodou představivosti první scéna, a následně i celé představení, vypadala jako hledání a nalézání zvířecích atributů shodných s člověčími, avšak v neotřelých kombinacích profesionálního tance a vrcholné akrobacie.

Jeviště určovaly stálky, vždy tři a ve třech řadách na levé straně, a vpravo pódium pro kytaristu a perkusionistu. Uprostřed visela hrazda. Kostýmy se kromě praktičnosti vyznačovaly odlišnou barevností i materiálem a tvarem, odkazujícím k různým skupinám živočichů. Drobnostmi, ale významnými, byly také kostýmní prvky jako například péřové boa. Výrazná živá hudební linka vtiskla emoce do dění na scéně.

Na Fauně byla na nový cirkus nezvykle zřetelná, ale zajímavá dramaturgie, která naznačovala prostředí, charaktery a vztahy a jejich proměny v situacích. Řazení a načasování výstupů nepůsobilo náhodně, ale obrazy asociovaly krátké příběhy, které se s koncem spojily v jeden. Cirkusové disciplíny (párová pozemní akrobacie, hrazda a ekvilibristika na stálkách) byly ve službě tématu, ale neutlačovaly se navzájem. Právě díky artistické virtuozitě, s níž jakkoliv náročný prvek (jako například stoj na stálkách na rukách s artistkou na zádech a poté i na ruce jedné, či dlouhý stoj na hlavě) zvládli umělci s nadhledem, bylo možné se zaměřit na hlubší smysl, ne „jen ohromeně zírat“. To, co dokázala jejich pružná těla, bylo fenomenální, a přitom ne nabubřelé. Artisté navíc působili dojmem, že si představení užívají i navzdory potu z obtížných triků nebo náročných sestav. V čem je Fauna cenná, proč je oceňovaná a jak o ní vlastně nepsat banálně? Ve Fauně se ve všech rovinách snoubil cit pro detail, od peří po gesta a mimiku a smysl pro pointu včetně dotažení akrobatických prvků do dokonalosti. Pozornost si také zasloužila celistvost a energie skupiny. Fauna dokázala poskytnout jedinečný divadelní zážitek.

FAUNA circus: Daniel Cave Walker (UK), Enni Marya Lymi (Finland), Matt Pasquet UK), Rhiannon Cave-Walker (Austrálie), Imogen Huzel (UK)

hudba: Gerodie Little (Austrálie)

Hana Strejčková

foto: Miloš Šálek

Publikováno: 6.6.2018