Guy Carrara a Raquel Rache de Andrade: „Cirkus Marseille sluší!“

V jihofrancouzském městě Marseille už potřetí pořádají Mezinárodní bienále cirkusových umění – Biennale internationale des arts du cirque. Cílem pořadatelů je představit co nejvíce francouzských souborů i jednotlivců. Na bienále vystupují ale i zahraniční soubory. Ty pak mají šanci uvést svá nová díla před zraky promotérů a manažerů z celého světa. Odsud pak vede jejich cesta na další festivaly a světové scény.

Mezinárodní bienále založili před šesti lety bývalí cirkusoví artisté Guy Carrara a Raquel Rache de Andrade. Jejich jména jsou spojena s legendárním souborem Archaos, který patřil na konci 80. let minulého století k průkopníkům nového cirkusu.

Dnes se zakladatelé a přední osobnosti tohoto souboru stále věnují tvorbě, ale také rozvoji a podpoře cirkusových projektů zvláště na jihu Francie. S podporou francouzského ministerstva kultury založili Guy Carrara a Raquel Rache de Andrade platformu nazvanou Pôle National des Arts du Cirque Méditerranée.

Guy Carrara: Postavení Pôle National des Arts du Cirque Méditerranée by se dalo přirovnat ke kulturnímu postavení národních divadel zde ve Francii. Nicméně naše organizace podporovaná francouzským ministerstvem kultury se vysloveně zaměřuje na cirkusová umění. Jednou z našich aktivit je koprodukce tvůrčích projektů. To znamená, že se finančně podílíme na vzniku nových inscenací. Ale poskytujeme také umělecké rezidence a propagujeme nejnovější projekty francouzských cirkusových souborů. Této misi je zasvěceno především bienále zde v Marseille. Co se týče podpory našich aktivit, tak ta přichází nejen z ministerstva kultury, ale také z města nebo regionu, případně ze všech těchto zdrojů zároveň.

Když jste se v devadesátých letech minulého století přesunuli do Marseille, bylo to už cirkusové město, nebo jste to byli vy, kdo cirkus na tomto místě začal rozvíjet?

Guy Carrara: Do doby, než jsme sem přišli, byl cirkus pro zdejší obyvatele v podstatě neznámý. Když jsme zde uvedli jednu z našich inscenací, lidé byli doslova šokovaní, protože s ničím podobným se zde ještě nesetkali. Byla to tedy postupná a dlouhá práce motivovat a naučit zdejší publikum vnímat přítomnost cirkusu. Nakonec se to ale podařilo. Před šesti lety jsme založili bienále, na které už dnes zdejší obyvatelé slyší.

Společně s Raquel jste ředitelé Souboru Archaos, oba jste režiséři a také vedete Pôle National des Arts du Cirque Méditerranée. Jak se prakticky o tyto funkce dělíte?

Raquel Rache de Andrade: Řekla bych, že my dva se spíše doplňujeme, než že bychom si funkce nějak rozdělovali. Někdy je to tak, že se já více zaměřuji na kreativní část a Guy na část strategickou. Ale může to být přirozeně i naopak. Pracovat ve dvojici má své výhody. Na závažná rozhodnutí nejste sám. Zkrátka se tak spojí dva kritické pohledy na danou problematiku. Pravé bohatství se skrývá v setkávání, v rozdílných názorech i v jejich sdílení.

Před třiceti lety jste způsobili doslova revoluci v oboru cirkusu. Založili jste soubor Archaos, uvedli inscenaci Metal Clown v naprosto nezvyklém prostoru a ovlivnili svou estetikou řadu evropských zemí, které pak postupně začaly rozvíjet nový cirkus.  Když se díváte na cirkusová umění dnes, jak je vnímáte? Co se podle vás proměnilo?

Guy Carrara: Našim cílem a v podstatě i posláním bylo a stále je, aby byl cirkus uznáván jako svébytné umění, nebo možná dokonce jako umění, které uměleckému světu dominuje. Usilujeme o to stále, protože vnímáme, že cirkus je v řadě evropských zemí stále podceňovanou uměleckou formou. Bienále jsme vytvořili tedy i proto, že chceme, aby se zviditelnili nejen artisté, kteří tak budou mít šanci proniknout na jiné evropské festivaly, ale aby se zviditelnil cirkus sám o sobě.

Raquel Rache de Andrade: Já si myslím, že krok ke změně jsme učinili už na začátku existence našeho souboru Archaos. Naše aktivity směřovaly k obnově cirkusových umění. Nicméně i dnes, po třiceti letech, mám pocit, že jsme stále na začátku. Cirkus má před sebou ještě hodně dlouhou cestu. Vývoj umění je vždy integrálně propojen s proměnou společnosti. Když jsme v 80. letech minulého století začínali se souborem Archaos, chtěli jsme bořit zažitá pravidla a normy. Chtěli jsme ukázat, že cirkus už není to, co býval, a všechno jsme chtěli převrátit naruby. Dnes mám zase pocit, že je doba obnovy a že se mladí artisté odvolávají k tradičním formám. A to tradiční pak následně propojí s postupy současnými. To je podle mě současný přístup řady dnešních artistů. A musím říct, že mě to dost překvapuje. Člověk si musí stále připomínat, že umění je v pohybu a že nikdy nesmí dojít do fáze, ve které už by se nemělo kam posouvat. V umění bychom se měli permanentně dotazovat a konfrontovat se s překážkami.

Jak pak vybíráte představení pro bienále?

Raquel Rache de Andrade: Selekce titulů pro každé vydání bienále vychází z našich osobních setkání s umělci. A jelikož se jedná o bienále, které představuje nejnovější tvorbu, případně se jedná o nové koprodukce s naším festivalem, často ani dané inscenace před festivalem nevidíme a vyberme je jen na základě nějaké představy, kterou nám soubor přednese. Pak musíme dát na náš osobní dojem. A také na to, zda k nám nápad a projekt promlouvá, nebo zda také promlouvá k dnešku – svou estetikou i obsahem. Zároveň ale chceme dát vyniknout diverzitě cirkusových umění a cirkusu jako takovému. Rozhodně nechceme, aby se jednotlivá představení dublovala nebo se příliš podobala.

Řekli byste, že cirkus Marseille změnil?

Guy Carrara: Marseille je město, které bylo zrozeno pro cirkus. Toto město má povahu jako cirkus – otvírá svou náruč, aby přivítalo cizince, kteří do tohoto místa míří ze všech koutů světa. Marseille je stejně jako cirkus takový „melting pot“. Cirkus zase otvírá svou náruč a nechává do sebe vstoupit jiná umění – tanec, divadlo, hudbu nebo film. Vztah mezi cirkusem a městem Marseille bude dobře fungovat ve chvíli, kdy se zdejší lidé s cirkusem ztotožní.

 

foto: Joao Mariano 

 

Publikováno: 31.1.2019