Cirkopolis NO. IV – Berlin Spirit – O třech rybách s berlínskou duší

Letošní ročník festivalu Cirkopolis opět zakončilo jedinečné představení, na jehož vytvoření měli artisté týden. Představitelé berlínské i pražské nezávislé novocirkusové scény dali pod vedením Ondřeje Holby dohromady vystoupení Berlin Spirit! plné hrátek se žonglérskými míčky i sebou samými.

Plavou spolu takhle dvě ryby oceánem a potkají další. „Jaká je voda?“ optala se jich třetí ryba. „Co tím myslíš?“ odvětily jí. K vyprávění tohoto příběhu se Ariane Oeschner vrací v průběhu představení, ale jeho pointu jsme se až do jeho konce nedozvěděli. Ostatní artisté totiž dělali, co mohli, aby v tom Oeschner všemi možnými způsoby zabránili; a to včetně „šikany“ nafukovacími balónky.

Už od samého začátku artisté lehce mátli divákovo očekávání. Pomalý příchod na vážnou hudbu asocioval snad až meditativní představení. Ten se ale rychle změnil ve sled komicky laděných výstupů, ve kterých nechyběl nadhled žonglérů nad sebou samými: jako když Oeschner ostatní parodují natřásáním nafukovacích balónků. Artisté využívali i diváckého očekávání, které se pojí s jejich disciplínami, a proto v párových výstupech vždy směřovali pohyb jiným směrem, než právě divák mohl očekávat. Proto čísla nenadchla jen děti v prvních řadách, ale i dospělé, kteří už nějaké ty triky přece jen znají.

Inscenace se obešla bez zbytečných „wow efektů“, které by jednotlivá čísla i vyprávění příběhu zbytečně narušovaly; jak ostatně svým číslem s pingpongovým míčkem dokázala Michaela Stará. Postupně spolu artisté vytvářeli malý vesmír synchronizovaných pohybů, ať už s žonglérskými míčky, nebo bez nich.

Proč ostatní nenechali vyprávějící Oeschner v rybím příběhu pokračovat pochopíme až těsně před koncem. „Voda je totiž to, co je všude kolem nás, a my si toho nevšímáme. Nedáváme pozor, neposloucháme ostatní.“ Následný tanec jediného mužského akrobata s „vodou“ – metaforicky zobrazenou skleněnou koulí – lehce rozdováděné artisty usadil a stručně i působivě příběh dokončil.  „Všímat si zdánlivě neviditelného totiž není otázkou morálky, ale svobody.“ Což se vztahuje i na radostný pohyb, kterým spolu s diváky artisté svou sobotní show zakončili.

Barbora Schneiderová

 

foto: David Konečný

Publikováno: 19.2.2019