PAŘÍŽSKÉ CTF

Tak se ještě rychle vrátíme do letošního března, kdy jsme se opět zúčastnili programu CTF 4. Tohle byl již náš třetí a tudíž předposlední týden, který jsme tentokrát strávili ve francouzském městě Bagneux, kde nás hostila cirkusová škola Le Plus Petit Cirque du Monde. Do Francie se se mnou vydali Vojtěch Holický a Adam Jarchovský, takže ČR reprezentovala skvělá parta. Tento týden se zaměřoval na Management/ Steering of Teaching a musím říct, že pro mě byl celý týden naprosto úžasný.

Při naší cestě do města Bagneux jsme měli pár problému s dopravou a rezervací pokoje, ale nic, s čím bychom si neporadili. V pondělí jsme se opět potkali s našimi přáteli z celého světa a mohli začít studovat. Ve Francii nás přivítali s otevřenou náručí a skvělou snídaní a podklady na celý týden. Později jsme se dozvěděli, co celý týden budeme dělat a s čím vším se seznámíme. V první části jsme se zabývali fyzickou bezpečností pod vedením Katériny Flora. Pro měto bylo zajímavé a pro lidi, co milují pohyb velmi poučné. Dozvěděl jsem se například, že v těle máme okolo 600 svalů, nebo že tělíčko novorozence je složeno asi z 305 kostí, zatím co dospělý člověk jich má nejčastěji okolo 206. Po přestávce na oběd se nás ujal Steven Desanghere, s kterým jsme měli možnost se seznámit a krátce spolupracovat již v Bruselu, ale tentokrát na nás měl tři celé dny. Za sebe a i po diskuzi s ostatními mohu říct, že Steven je skvělý člověk, vždy přesně ví, o čem mluví a je radost ho poslouchat. Jsem opravdu vděčný, že jsem měl možnost takového člověka poznat a něco se od něj přiučit.

První den se Stevenem byl zaměřen na odlišnosti ve skupinách a podmínky pro bezpečné učení. Byla zde ukázka i v praxi a to přímo na naší skupině. Každý z nás měl možnost se vyjádřit, co potřebuje k tomu, aby se mohl plně soustředit a cítil se dobře. A koho by napadlo, že zrovna tahle skupina potřebuje hodně her, kávu a něco sladkého. Po náročném dni nás čekal zasloužený odpočinek a to ve formě volného tréninku – samozřejmě – kdy jsme si mohli všichni společně zacvičit a dělat co nás jen napadne.

Další den jsem se Stevenem rozebírali emocionální bezpečí, jak řešit konflikty a nedorozumění ve skupinách. Bylo krásné sledovat, jak všichni napjatě poslouchají, co Steven říká, ale kdybych vám měl popsat celý průběh těchto dnů, tak mi nebudou stačit ani dva články. Večer jsme strávili opět společným tréninkem a diskuzí o celém dni.

Přišla na radu středa a tudíž náš poslední den se Stevenem. Byla to velká škoda, ale nedalo se nic dělat. Bavili jsme se o spolupráci s jiným učitelem, jak je důležitá zpětná vazba a to, jak od lidí, co učíte tak i od vašich kolegů. Jak se říká, třetí den je kritický, ale nám se to obloukem vyhnulo. Celý den byl v duchu dobré nálady a skvělé zábavy. Ještě než se s námi Steven rozloučil, dostali jsme od něj všichni dárek a to tajemný trojúhelník, který vyřeší všechny problémy. Večer nás čekala návštěva Centquarte v Paříži. Krásné místo, kde se nachází spousty výstav a také mnoho prostoru pro trénování. Následně nás čekala procházka po Paříží zakončená společnou večeří a drinkem.

Než jsme se nadáli, byl tady čtvrtek. Ten byl celý zaměřen na bezpečnost během tréninků, se kterou nás seznámil Bruno Michel. Dozvěděl jsem se spousty cenných rad, na co si dát pozor před a během tréninku. Jak je důležité si zkontrolovat místo ještě než začnete trénovat a jak postupovat, aby se nikdo nezranil. Večer jsme měli možnost zajít se podívat na koncert AVISHAI COHEN TRIO. Já jsem tento koncert nenavštívil a místo toho jsem šel obdivovat krásy Francie.

Nadešel den D a náš poslední den ve Francii. S Adamem a Vojtou jsme museli brzy odjet na letiště, tudíž jsme stihli jen ranní část dne. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin a každá dostala jednu z metod učení. Naše skupina dostala „Multiple Intelligences“, se kterou přišel Howard Gardner. Podle této metody každý z nás patří do několika ze sedmi skupin podle toho, jak se mu nejlépe učí. Někteří z nás se učí lépe, když si můžou danou věc sami zkusit, jiní zase ji od někoho odkoukat, zazpívat si o ní, nebo si o ní jen něco přečíst. Hlavní myšlenka je, že každý z nás je jiný a potřebuje se jinak učit. Toto bylo zakončenou následnou prezentací daných metod ostatních a pak už jen hurá na letiště.

Jsem moc rád, že mohu být součástí toho projektu a poznat takovéto skvělé lidi. Děkuji moc CIRQUEONu, že mi tuto možnost dal a teď už máme před sebou poslední týden, kdy navštívíme Finsko. Už se nemohu dočkat, co si pro nás připraví a co opět zažijeme.

Matěj Berka

Publikováno: 3.5.2019