Za social cirkusem do Španělska

Reportáž Adama Jarchovského z mezinárodního workshopu pro lektory social cirkusu / Když jsme v listopadu 2011 šli parkem v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích směrem k budově Divadla za plotem, kde začínal pražský workshop sociálního cirkusu v rámci prvního ročníku mezinárodního projektu Educircation, málokdo tušil, že bude druhý ročník, natož to, že ho pražský workshop zásadně ovlivní. Právě nadšené ohlasy na práci s pacienty v psychiatrické léčebně nadchli zahraniční centra, a jelikož CIRQUEON se soustavně věnuje problematice social cirkusu, netrvalo dlouho a CIRQUEON byl společně se španělskou Associació Valenciana Circ hlavním strůjcem druhého ročníku Educiracation, který již měl jednotné téma – a to social cirkus.

Právě Valencie odstartovala sérii workshopů social cirkusu, které se kromě Španělska uskuteční ještě v Maďarsku, Belgii, Anglii, Německu a České republice. Každá destinace si vybrala svou cílovou skupinu. Valencie svůj workshop věnovala práci ve výchovném zařízení pro mladé do 18 let.

Celé dobrodružství začalo 14. ledna. Když jsem ráno přes okno viděl, že vydatně sněží, hned jsem začal myslet na to, že Václav jede z Liberce hned po odehrání představení na letiště a jeho časová rezerva pro případné dopravní komplikace není žádná. Vědomi si toho, jsme nervózně přešlapovali s Barborou u check-inu, kde jsme už byli jen my a vyjednávali s personálem letiště případné zdržení letu. Personál z toho nebyl nadšený a dal nám najevo, že za patnáct minut nekompromisně zavírá přepážky. V tu chvíli jsme letmo přes odletovou halu zahlédli zpoceného Václava a my i personál jsme měli velkou radost, že to stihl. Tým byl tedy konečně kompletní: Barbora Adolfová (koordinátor sociálně cirkusových aktivit v CIRQUEONU), Václav Jelínek a já (Bratři v tricku).

Do Barcelony jsme přiletěli večer a hned vyrazili do centra, kde jsme u autobusového nádraží měli sraz s Katalánci. Byli to vedoucí workshopu a zkušení lektoři social cirkusu z barcelonského Ateneu Popular 9 Barris, které jsme znali již z červnového workshopu v Alicante. Vzali nás do dodávky a vyrazili jsme na pětihodinovou cestu po pobřeží, směrem do Valencie. Dodávka to byla vskutku cirkusová, nejen díky tomu, že byla naložená spoustou cirkusového harampádí, ale i proto, že uměla parádní triky. Jedním z nich bylo nefunkční topení a druhým porouchaná ventilace, takže dodávkou proudil studený vzduch z venku. Tyto triky si asi nejvíc užila Barbora na předním sedadle, kterou jsme zabalili do svých ručníků, aby nám nezmrzla (svůj kabát měla v batohu, ale byl celý od mýdla, které ji explodovalo v batohu v letadle – pech).

Barbora ani my jsme nezmrzli, sice jsme trochu bloudili, ale kolem páté ranní jsme ulehli do postelí na hostelu ve Valencii a těšili se na ráno. To přišlo dříve, než asi kdokoliv z nás chtěl a jen těžko jsme se zvedali z matrací. Odměna za tento heroický výkon přišla záhy. Na snídani se začaly objevovat tváře kamarádů z listopadového workshopu v Praze. Setkání to byl velice příjemné, vždyť ze „staré pražské party“ tu byla Hobbit z Anglie, Claudio a Tina z Německa, Pumba z Maďarska a samozřejmě Rubén z Valencie, ale byli tu i jiní, kteří se nám známými tvářemi teprve měli stát. Zejména Jan z Belgie nám během týdne dost padl do noty J. Rubén nás po snídani odvedl na místo našeho dopoledního programu. Tam se skupina rozrostla o lidi z Associació Valenciana Circ, kteří s námi rovněž měli strávit příštích pět dní workshopu. Mezi nimi byl i Nacho, Victor, Gonzalo a Jorge, kamarádi z berlínského workshopu žonglování z prvního ročníku Educircation. Byli jsme skvělá parta!

Byl to nabitý týden. Každý den měl totožnou strukturu. Ráno snídaně na hostelu, přesun do komunitního centra na teoretický blok, oběd a další přesun tentokrát na praktickou část, která se odehrávala v církevním zařízení, které má ekvivalentní funkci jako nám známé výchovné ústavy laicky řečené „pasťáky“. Naše celá skupina byla tvořena asi dvaceti lidmi, kteří se rozdělili na tři části. Jedna část se věnovala žonglování, druhá akrobacii a třetí ekvilibristice a hrazdám. Zařízení mělo rovněž tři výchovné skupiny. První byli chlapci 14 – 16 let, druhá chlapci 16 – 18 let a třetí dívky 14 – 18 let. Každá z nich obsadila jedno stanoviště a po 45 minutách se prohodily. Takto workshop probíhal čtyři dny a ten čtvrtý byl završen gala show mladých účastníků. Věřte nebo ne, ale už po čtyřech dnech jsme si vychovali zdatné jednokolkaře, kteří předváděli úchvatné krasojízdy, žonglérské duo s míčky, žongléry s diaboly, kteří je metali vysoko nad pětimetrovou zeď, která ohraničovala zařízení. Gala show obsahovala i číslo na hrazdách a rola bola, ale zřejmě nejvíc dechberoucí bylo vystoupení nejlepších akrobatů. K vidění byly neskutečné výkony a spousta upřímných úsměvů na tvářích dětí, nás i zaměstnanců zařízení, prostě všech, co jsme tam byli.

Všichni jsme si práci v zařízení moc užili a vychovatelé včetně řiditele nešetřili pochvalami a konstatovali, že již dlouho nebyly tyto děti tak ponořené do nějaké činnosti. Associació Valenciana Circ slíbila navázání spolupráce a vytvoření pravidelných kurzů v zařízení. Workshop ve Valencii opět dokázal, jak univerzální metodou práce s nerůznějšími cílovými skupinami dovede social cirkus být a jak umí pozitivně ovlivňovat účastníky a to i v krátkodobých akcích- Ty by ovšem, je-li to možné, by měly být odrazovým můstkem pro dlouhodobější práci, která je vždy efektivnější. Přesně tak tomu bylo přece i v Bohnicích, kde od března 2012 probíhají pravidelné cirkusové kurzy, které navázaly na workshop v rámci Educircation.

První workshop druhého ročníku Educircation splnil očekávání. V teoretických částech využil svého startovního postavení a věnoval se obecným teoriím social cirkusu a jeho vymezení, což odlehčí teoretickým částem následujících workshopů a ty se tak budou moci detailněji zaměřit na své cílové skupiny, na čemž jsme se všichni shodli na závěrečném hodnocení.

Pátkem to ale neskončilo. Na víkend nás Rubén pozval na cirkusovo-hudební festival do malé horské vesnice Sot de Chera asi hodinu a půl od Valencie, ale to už je na další reportáž a věřte, že rozhodně zajímavou J . Byl to úžasný týden s úžasnými lidmi, na které se opět těšíme. Příští zastávka je Maďarsko, kam za CIRQUEON vyráží holky z Cirkusu Tety. Tak si to tam užijte a pozdravujte Partu!

 

Publikováno: 24.2.2013