Poslední dubnový víkend patřil v pařížském Théâtre de la Cité Internationale laureátům prvního ročníku projektu CircusNext, (6. ročníku Jeunes Talents Cirque Europe), jehož partnerem je Cirqueon – Centrum pro nový cirkus. Veřejné prezentace úryvků budoucích inscenací, jejichž délka neměla přesáhnout třicet minut, byly zastavením na dlouhé tvůrčí cestě jednotlivých souborů.
Do mezinárodního projektu, jehož jedinou podmínkou bylo, aby šlo o první, maximálně druhou připravovanou profesionální inscenaci v oblasti nového cirkusu, se přihlásilo 126 kandidátů ze čtrnácti zemí. Do prvního kola bylo odpornou porotou, jíž předsedala Camilla Damkjaer (profesorka na univerzitě ve Stockholmu, která se teoreticky věnuje současnému tanci a novému cirkusu), vybráno dvanáct uměleckých skupin: Oktobre, Cirque Kozh, Nicolas Longuechaud, Sisters, Collectif Martine á la plage, Compagnie du chaos, La Boca Abierta, Animal Religion, Nuua, Zendra, Iona Kewney a Kosm. V listopadu loňského byly tyto soubory roku pozvány do výběrového kola, které se konalo v partnerské organizaci Cirkus Centrum a Theater op de Markt v Neerpeltu v Belgii. Během týdenní rezidence soubory představily dvaceti minutovou ukázku ze zamýšlené inscenace. Nakonec bylo vybráno pět projektů, které získaly finanční podporu a možnost pokračovat ve své práci v rámci rezidencí v některé z partnerských zemí. Touto cestou vzniklo pět extraktů nových inscenací, které byly veřejně prezentovány koncem dubna v Paříži. Přehlídka plnohodnotných, byť nedokončených kreací, poskytla laureátům možnost získat zpětnou vazbu publika, stejně tak přízeň potenciálních sponzorů nebo koproducentů.
Pětice nejlepších
La Boca Abierta tvořily dvě mladé ženy, Lior Shoov z Izraele a Francouzka Anne Kaempf. Když se diváci usadili v sále, zaslechli za zády akordeon, ukulele a dvojhlas. Pak se na schodech z levé strany hlediště objevily dvě usměvavé postavy, jedna v červených šatech, druhá v chlapeckém oblečení. Jejich krátké vystoupení s prvky rozverné akrobacie a klauniády bylo veselé a plné energie. Anne si například opřela nohu o sloup tak, že stála v rozštěpu a jakoby nic pokračovala ve hře na akordeon a zpívala. Hudební vstupy byly zpracované nápaditě; Lior vytleskávala rytmy do dlaní, plácala se do stehen, využívala pak veškerou plochu svého těla pro bubnování a k tomu si pomáhala zvuky, které tvořila ústy. Mezi písničkami pak obě herečky bavily publikum jako dva naivní a roztomilí klauni. Motorem jejich úryvku byly spory, hádky, ale i usmiřování a škádlení.
Trojici Sisters představovaly Valia Beauvieux z Francie, Mikkel Hobitz Filtenborg z Dánska a Pablo Rada Moniz ze Španělska. Trio, na pohled velmi rozdílných typů: vysoký blonďák, snědý svalnatý chlapík a kučeravý klučina, svými artistickými kousky diváky uchvacovalo i bavilo. Diváci tři mladíky oceňovali potleskem téměř po každém akrobatickém čísle. Obrovským pozitivem jejich vystoupení byl timing – správné načasování všech pohybů, také hravost, nadhled, potěšení z pohybu a překračování tělesných limitů. Ať už se vrhli na tyče, metali salta, balancovali v kruhu nebo se přeskakovali, stále více připomínali tři malé kluky, kteří se hecují, kdo z koho.
Britové Iona Kewney spolu s hudebníkem Josephem Quinbym na jevišti doslova rozpoutali šílenství. Obsáhli ho v hudbě i pohybu. Na jevišti rozsypali hlínu, zavěsili kruh a do zadu postavili hudebníka s mikrofonem a aparaturou. V choreografii Iony Kewney hrál důležitou tematickou roli svět zvířat. Odrážel se v tanečních kreacích, v nichž byl metaforicky obsažen i koňský klus nebo pronásledovaná kořist. Tanečnice se svým tělem zacházela jako s ohebnou gumou, kterou napínala, protahovala, roztahovala, ohýbala a tak stále dokola. Podobným způsobem pracovala i v zavěšeném kruhu. Její šlachovité, doslova vychrtlé tělo vlálo v prostoru, a přesto veškerý pohyb byl zcela pod její kontrolou. Po celou dobu představení neměl divák příliš mnoho šancí se nadechnout; až se závěrečným obrazem lovce a jeho kořisti, v němž urostlý hudebník nesl na ramenou křehké tělo Iony Kewney.
Nuua je finsko – brazilské duo, které vneslo na scénu poezii a lehkost. Na jevišti v řadách lehce plápolaly světlé nafouklé balónky. Nadnášelo je hélium a šňůrky byly přidržovány jednoduchým kovovým závažím. Vzápětí se objevili dva muži. Jeden táhl toho druhého. Když několikrát prošli celým vyznačeným prostorem, začali balónky přeskupovat a svazovat do skupin. Z nich pak vybrali tři, s nimiž žonglovali a ke kterým postupně přidávali další balonky. Měnili žonglérské styly, přesouvali se v prostoru, proměňovali rytmus, žonglovali vedle sebe i po kruhu. Byli dokonale sehraní. Nad nimi se vznášely balónky, které za šňůrky stahovali zase dolů. Mezi tímto obrazem a závěrečným vyvrcholením představení se odehrálo klaunské číslo s nožem a balónkem; žonglér zkoušel, jak dlouho balónek odolá ostří nože.
Soubor Oktobre se základnou ve Francii tvoří Eva Ordonez z Argentiny, Yann Frisch z Francie a Jonathan Frau z Itálie. Na režii jejich inscenace se podílel Florent Bergal a supervizi nad kouzelnickými čísly zajistil Raphaël Navarro. Představení bylo sestaveno ze tří odlišných cirkusových čísel (magie, hrazda, tanec).
Na samém začátku představení seděla na jevišti dívka v černovlasé paruce, dlouhých červených šatech a v ruce držela červený nafouknutý balón. Její přítomnost na jevišti přerušil dynamický vstup tanečníka. Dívka odešla, aby se vzápětí mohla objevit v nové roli jako dáma v černém. Trio navozovalo atmosféru tajemného hradu v Karpatech. Dokonce přišel i kouzelník, jehož akční, zábavné a skvěle ukončené číslo jen podtrhlo fakt, že diváci byli uvedeni do světa záhad a bizarních postav. Kouzelnický vstup se skládal z triků s míčky, hrníčkem a konvičkou, v níž na počátku byla voda. Ta najednou z konvice zmizela, aby se v ní mohly objevovat a mizet červené míčky. K velkému překvapení publika se kouzelník vodou z konvičky na závěr polil.
Eva Ordonez předvedla na visuté hrazdě fascinující výkon, svým zjevem připomínala Čachtickou paní a flexibilitou pro změnu kaučuk. Do třetice se představil tanečník, který připomínal antického svalovce. Nicméně snaha propojit nesourodé situace v jeden souvislý příběh navozovala spíše pocit zmatení. Bylo patrné, že velké ambice souboru zatím zůstaly nenaplněny.
CirkusNext ukázal rozdílné práce pěti laureátů, všechny na profesionální úrovni. Přehlídka laureátů bude z Paříže pokračovat do Strasbourgu a Fossana. Konkrétně od 10. do 15. června se laureáti představí na Festivalu Melting Pot a od 19. do 23. června na Festivalu Mirabilia v Itálii.
Hana Strejčková
Psáno z přehlídky CirkusNext, Théâtre de la Cité Internationale v Paříži 2013.
Článek vznikl v rámci edukačního projektu Cirqueonu: Jak psát o novém cirkuse, který je určený pro budoucí publicisty.
