Circa a jejich dráždivý kabinet kuriozit

Edinburská cirkusová scéna byla letos, stejně jako každý rok, žánrově i národnostně rozmanitá a do počtu komorních i velkolepých produkcí bohatá. K velkému překvapení publika se ve skotském hlavním městě sešla i přední australská cirkusová seskupení. Jedním z nich byla Circa s jejich poslední show Wunderkammer, v níž se tvůrci zaměřili na krásu obnaženého těla a dokonalé akrobatické výkony. Režisér Yaron Lifschitz hledal inspiraci u pokleslých žánrů jako je burleska a vaudeville, přičemž v rozhovoru argumentoval svou volbu tím, že australský cirkus je oproti evropskému méně sofistikovaný. Možno dodat, že čím méně je sofistikovaný, tím více je odhalený.

Vzhledem k podmínkám v divadelním prostoru Underbelly Bristo Square (Venue 300), ve kterém během Fringe festivalu vyhrazují čas na stavbu půl hodiny, na představení hodinu a na zbourání scény půl hodiny, byli Australané nuceni zkrátit představení z původních 85 na 60 minut. Wunderkammer jsem viděla v plné stopáži v Paříži a nutno říci, že seškrtání některých výstupů inscenaci prospělo, zejména v úvodu.

Surrealistický kabaret Wunderkammer, jehož titul by v překladu zněl jako muzejní kabinet kuriozit, vsadil na minimalistické kostýmy inspirované vyzývavými oblečky nočních podniků a erotických kabaretů. Režijním záměrem rozhodně nebylo vykreslit intimní atmosféru, ale dráždit, provokovat a svádět. Sedm mladých vypracovaných těl třech mužů a čtyřech žen vynikalo v záři reflektorů a neonů a v doslova dech beroucích akrobatických sestavách. Yaron Lifschitz v rozhovoru s novináři dodal, že osobně kostýmy nemá rád. Více ho fascinuje lidské tělo, jeho možnosti, krása a posouvání fyzických limitů. Lifschitz ovšem nesměřuje k sexy hrátkám, ale svlékání na jevišti vnímá jako projev velkorysosti.

Wunderkammer, představitel tzv. dry contemporary circus, balancuje na hranici lidských fyzických možností, komičnosti, erotičnosti i krutosti. Na jedné straně například vystavuje krásné a svůdné tělo hula hoops artistky Freyji Edney, která precizně roztáčí obruč za obručí, až kolem sebe vytvoří stříbrnou auru a na straně druhé akrobaté používají ženská těla jako živé lano, v podstatě švihadlo, které roztáčejí a přeskakují. Stejně kontrastní je výkon útlé Melissy Knowles, která se protahuje kroužkem miniaturního průměru, s výkonem Freyji Edney, která je základem lidské pyramidy a na ramenou nese více mužů. A zatímco Alice Muntz, která stepovala na bublinkovém igelitu, se na závěr čísla do plastu zahalila, artista Jarred Dewey na hrazdě své číslo pojal jako regulérní striptýz. Nejvýraznější artistickou předností tohoto kuriózního kabinetu byl duet na čínské tyči. Partnerská práce dvou mladých mužů byla fenomenální. A přestože své číslo Lewis West a Todd Kilby začali v kostýmech, odešli ze scény téměř v rouše Adamově.

Velké finále, při němž akrobaté potvrzovali svou dokonalou pružnost a sílu, bylo také završeno svlékáním. Všech sedm artistů skončilo na forbíně oděno pouze v černém prádle. Ať už byli na scéně dva či všech sedm artistů, panovala mezi nimi naprostá důvěra a souhra, zejména ve vzdušné akrobacii, vícečlenné ekvilibristice i v rámci vytváření lidských pyramid.

Wunderkammer staví na wow efektu, obrovském risku a svůdných tělech artistů. Zároveň ale vykresluje protiklady síly a křehkosti, nahoty a zahalení, krásy a ošklivosti, něhy a surovosti. Stručně řečeno, je to velkolepá současná cirkusová show.

Hana Strejčková

 

Wunderkammer – Circa: režie: Yaron Lifschitz a Circa; účinkují: Freyja Edney, Lewis West, Todd Kilby, Scott Grove, Melissa Knowles, Alice Muntz, Jarred Dewey; světelný design: Jason Organ; kostýmy: Libby McDonnell; premiéra: 2010 Brisbane, Australia

foto: Circa

Autorka je studentkou Ecole internationale de théatre Jacques Lecoque, článek vznikl v rámci edukačního projektu Cirqueonu Jak psát o novém cirkuse, který je určený pro budoucí publicisty.

 

Publikováno: 28.8.2013