25. 8. 2014, Recenze

Le Poivre Rose: Mužné ženy a ženští mužové mezi plechy

Když se na programu Letní Letné mezi jmény tvůrců představení objeví i jméno Iva Bittová, může být divák sveden k tomu, že si na „tu Bittovou“ zajde bez ohledu na to, v jakém představení má vystoupit. Naštěstí pro takového diváka se její jméno objevilo v představení Le Poivre Rose, na němž se Bittová podílela společně s La Compagnie du Poivre Rose a které rozhodně nestálo pouze na výkonu osobnosti české hudební alternativy.

Tématem byli ženy a muži, jejich vztahy, jejich role. Ty však nebyly v jednotlivých cirkusových číslech zjednodušeny na: žena je ta, která potřebuje ochránit, muž je ten, který ochraňuje. Právě tato hra s ženstvím a mužstvím byla významným zdrojem komiky. Při akrobacii na visuté hrazdě byla žena tím, kdo jistí svého partnera, zatímco on oděn do spodního prádla, byl pouhou ozdobou. Plnil tedy ženskou roli. Dva muži se v intimní záři světel omývali žínkou v lavorech, jako dva Adonisové fascinovaní dokonalostí vlastního těla. I tento výstup vyzníval díky přepjatosti celého obrazu komicky, spíše jako jakási parodie.

Lyrické části, které obsahovaly náročnější artistická čísla, se odehrávaly v přítmí, zatímco čísla groteskní byla plně osvětlena. Světlo bylo součástí hry stejně tak jako hudební doprovod Bittové, oboje přímo reagovalo na dění na scéně. Bittová doplňovala zpěvem, hrou na housle, plechová vědra, a jiné perkusové nástroje a hrkátka. Živý doprovod se v některých částech mísil s hudbou reprodukovanou. Zpěvačka vystupovala jako součást artistického souboru, děj sledovala z okraje jeviště a v některých momentech se dostávala i do centra, například když zběsilou hrou na housle povzbuzovala artistu ke stejně zběsilé akrobacii na tyči.

Úlohy ostatních členů souboru byly různý. Antoinette Chaudron v roli starší ženy byla zapojena do komických čísel. V jednom z nich se například za doprovodu písně Ave Maria neumě pokoušela o balet. Nepovedené holubičky a neladné poskoky byly přesně tím, co odkazovala, spíše než k cirkusu, k přímočaré grotesce. Ve výrazně akrobatických cirkusových výstupech se objevovala Claudel Doucet. Její šálová akrobacie a párová akrobacie na visuté hrazdě byly divácky nejatraktivnějšími výstupy. Při čísle na šále se shora do stejné výšky v jaké byla Doucet spustily plechové kbelíky, které se stejně jako akrobatka ve vzduchu pohupovaly. Společně s nimi byla ve výškách i Bittová sedící na kovové konstrukci, odkud lyrický obraz doprovázela drnkáním na housle a něžným zpěvem. Třetí a nejmladší generaci žen představovala postava ztvárněná Valérií Doucet. Dívce v jedné části ostatní ženy zpevnily nohy dlahou tak, že je nemohla ohýbat. I přesto se však pohybovala po scéně s půvabem až do té doby, než ono půvabné číslo přerušil příchod muže s dlahou připevněnou k celému tělu, což opět vracelo náladu představení zpět ke komedii. Thomas Dechaufour v roli otloukánka a ňoumy skvěle zapadal do celkového rázu bez toho, aby tato humornost působila lacině. Jasnou roli měl i poslední ze zmiňovaných artistů, Amaury Vanderborght, balancující shodně jako jeho kolegové na hranici mezi klaunstvím a akrobacií.

Důležitou součástí představení byly různé předměty, které artisté postupně pro různé účely zapojovali: plechové lavory, vědra, roury, vše bylo možné využít jako hudební nástroj nebo nehybnou rekvizitu. Současně však výrazný opakující se prvek plechového vědra vyvolával otázku, čeho je symbolem. Nebo je plechový kýbl prostě jen plechovým kýblem?

Mezinárodní projekt Le Poivre Rose měl na Letné svou premiéru. Pod režijním vedením Christiana Lucase vzniklo představení prezentující nový cirkus formou hravé komiky. Dech se tajil méně než u cirkusu, kterému dominují nebezpečná akrobatická čísla. Díky hereckému umu všech pěti vystupujících artistů však mohl autor tento u cirkusu vyhledávaný adrenalin nahradit čísly. Ty lze charakterizovat slovy jako například „poetická groteska“, která díky uhrančivému hudebnímu doprovodu Ivy Bittové propojovala světový nový cirkus s tradicí českého folklóru.

Šárka Mattová

 

Režie: Christian Lucas, kostýmy: Sandra Dechaufour, světelný design: Olivier Grimmeau, hudba: Iva Bittová, účinkují: Claudel Doucet, Valérie Doucet, Thomas Dechaufour, Antoinette Chaudron, Amaury Vanderborght, premiéra 17. 8. 2014 Letní Letná 2014.

foto: Letní Letná