Zirkus Wissenschaft – V Německu se sešli odborníci na cirkus

Na německé universitě Westfälische Wilhelms-Universität v Münsteru uspořádali ve dnech 15. – 17. 4. 2015 mezinárodní konferenci nazvanou Semiotics of the Circus. Iniciátorka a organizátorka této netradiční vědecké konference, Franziska Trapp, je jednou z mála německých doktorandů a doktorandek, kteří se ve svém výzkumu zabývají cirkusem. Do Münsteru pozvala vědce, kteří zkoumají cirkus z různých odborných hledisek – kulturního, politického, sociologického, antropologického, tvůrčího i estetického.

Hlavní téma konference bylo soustředěno kolem otázky: Za jakých podmínek se v představeních nového cirkusu utváří význam a sdělení a jakou mírou tento způsob utváření souvisí s cirkusem tradičním.  Odpovědi hledali přednášející pomocí sémiotiky – cirkusu tradičního i nového – a skrze analýzu cirkusových inscenací. Valná část mluvčích se ve svých konferenčních příspěvcích věnovala významu cirkusových umění přítomných v (novo)cirkusových inscenacích a představeních. K akrobatickým disciplínám přistupovali jako ke komunikačnímu kódu, jako k jinému druhu jazyka s vlastní sémantickou hodnotou.

Na konferenci byli přítomni i studenti a studentky z oboru lingvistiky, jako například Sara Benoist z pařížské Sorbonny, která se ve svém příspěvku věnovala tradiční cirkusové postavě Master of Ceremonies (v českém cirkuse konferenciér nebo ředitel cirkusu) a proměně jejího významu v průběhu let. O proměně znakového systému tradičního cirkusu a způsobu komunikace skrze tradiční cirkusové kódy hovořil emeritní profesor University of Toronto Paul Bouisac, autor klíčové publikace Semiotics of the Circus, kterého v cirkusovém výzkumu podporoval i Roman Jakobson a Claude Lévi-Strauss. Na příkladu tradičních cirkusových čísel Paul Bouisac vysvětloval cirkus jako umění i jako řemeslo. Z pohledu antropologického přirovnával cirkus k modernímu rituálu.

O možnostech interdisciplinárního výzkumu cirkusu a cirkusových umění přednášel profesor Philippe Goudard, který na své domovské Université Paul-Valéry v Montpellier rozvíjí badatelskou činnost v oblasti cirkusových umění v oborech, jako je medicína, divadelní věda, sociologie, nebo antropologie. Sociolog a v současné době také spolupracovník francouzského ministerstva kultury Jean-Michel Guy mluvil o vývoji a proměně cirkusu ve vztahu k měnící se společnosti a ekonomice. Na praktických ukázkách (videozáznamy) komentoval estetickou různorodost cirkusu v současné době. Na konferenci prezentovala výsledky svého současného výzkumu i doktorka Camilla Damkjaer, která vyučuje na švédské Stockholms Universitet. Ve svém výzkumu v oblasti cirkusových umění se zabývá detailní analýzou tělesných reakcí na fyzické a mentální podněty v průběhu cirkusového výkonu, v tomto případě ve vztahu k technice balance ve stoji na rukou.

Vedle výše zmíněných příspěvků, zazněly i studie, ve kterých se mluvčí věnovali analýze cirkusového čísla i celého představení, epickému klaunství ve vztahu k epickému divadlu, významu místa a času v cirkusovém představí, nebo využití znakového systému tradičního cirkusu v inscenacích cirkusu nového. Mezi přednášejícími byli i praktikující artisté ze Stockholmu – Louise von Euler Bjurnholm a Henrik Ager. Ti se ve svém praktickém výzkumu zabývají vztahem mezi fyzickým a psychickým během akrobatického tréninku i následného tvůrčího procesu.

Do Münsteru se sjely na čtyři desítky vědeckých pracovníků, mezi nimi byli i čerství absolventi postgraduálního studia a studenti doktorských oborů z celkem čtrnácti zemí světa, v jejichž výzkumu mají cirkus a cirkusová umění důležité, ne-li primární, postavení. Toto setkání zároveň umožnilo vytvořit síť kontaktů a rozproudila se i diskuse o možnostech další mezinárodní spolupráce na poli akademického výzkumu cirkusu.

Veronika Štefanová

Publikováno: 19.4.2015