Budhista v motorkářské bundě

Tanečník, klaun, akrobat, režisér, herec a performer Daniel Gulko se po šesti letech vrátil na pražský festival nového cirkusu Letní Letná. Jeho soubor Cahin-Caha se stále pevně drží svého stylu, který tak přímo a odvážně nazývá „bâtard“ (bastardní). Na festival přivezl inscenaci REV, která  letos několikrát vyprodala černožluté šapitó. Stylově odpovídá poetice souboru Cahin-Caha, který je známý odvážnými a provokativními inscenacemi, v nichž se systematicky prolínají různé umělecké druhy i žánry, cirkusovým uměním počínaje a výtvarnou instalací konče. O umělecké provokaci a životě v cirkusu mluvil Daniel Gulko osobně.

Kdy a proč jste se rozhodl pro život cirkusového umělce?

 S cirkusovou technikou jsem začal už jako malý kluk. Ve třinácti jsem uměl žonglovat a zvládal jsem i některé akrobatické prvky. Navíc mě hodně zajímal současný tanec a dost intenzivně jsem uvažoval o tom, že budu tanec studovat. Tyto plány mi překazilo zranění, a tak jsem se začal věnovat experimentálnímu divadlu a klaunerii. Bylo to pestré období, kdy jsem jednu chvíli dělal klauna a pár dni na to jsem předváděl netradiční pouliční performance. Snažil jsem se zjistit, kde jsou hranice těchto divadelních forem a kde se protínají. Chtěl jsem vytvořit něco, co by se podobalo bláznivě divokému kabaretu a alternativnímu fyzickému divadlu. Že dělám cirkus, jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem začal cestovat se svým souborem v maringotkách. Cirkus nechápu pouze v rámci jeho techniky, ale více jako životní filozofii, která je úzce spjata s putováním, stavěním stanů pokaždé na jiném místě a se svobodou, kterou vám tento život dává.

celý rozhovor s Danielem Gulkem naleznete v achivu A2

Veronika Štefanová A2. 13.10.2010, 6, 21, s. 14-15

 

 

Publikováno: 22.11.2010