CIRQUEON na evropské konferenci THINK CIRCUS! #2

Reportáž Veroniky Štefanové z mezinárodní konference Think Circus v Paříži.

Vedení mezinárodního projektu Circus Next, jehož koordinátorem je Jeunes Talents Cirque Europe (Francie), zhodnotil dalších pět let svých aktivit. Circus Next je unikátní evropská platforma, která objevuje profesionálnímu světu originální mladé autory z oblasti cirkusových umění. Během pěti let měli umělci z celé Evropy možnost dvakrát zaslat své projekty na základě veřejné výzvy komisy 40 evropských profesionálů, kteří je komentovali v rámci otevřené diskuse. Odborná komise, která čítala 15 profesionálů, pak pokaždé vybrala sedm laureátů, kteří dostali podporu formou residencí, grantů, mentoringu a mezinárodní komunikace.  Členkou odborné poroty byla také Šárka Maršíková, ředitelka CIRQUEONU, která je zároveň dramaturgyní festivalu Cirkopolis, na jehož čtvrtém ročníku v únoru 2017 se mohli diváci setkat právě s některými z laureátů Circus Next.

Circus Next se rozhodl své pětileté aktivity zhodnotit také v rámci evropské konference nazvané THINK CIRCUS! #2 uspořádané ve dnech 17. – 19. května 2017 v pařížském centru La Villette. Cílem bylo také navrhnout další možnosti směřování takového typu projektu. Circus Next totiž za posledních 5 let nesloužil jen praktikujících umělcům, ale jeho nedílnou součástí se stala také práce jiných kulturních činitelů, produkčních a manažerů, kteří cirkusové artisty doprovází a doplňují.

Na třídenní konferenci v La Villette se sešli odborníci a umělci z celé Evropy. První den promluvila na téma „TRAJECTORIES“ například socioložka Zita Hermann, která pracuje na výzkumném projektu MIROIR v rámci FEDEC (Evropské federace profesionálních cirkusových škol). Zabývala se cestou umělce a především současnými podmínkám profesionalizace cirkusového umělce. Na přetřes přišla i témata spojená s inovacemi a experimentováním v rámci cirkusové tvůrčí práce. To jsou totiž kritéria, která komise Circus Next brala v potaz v rámci pětiletého trvání projektu.

Velký prostor byl na konferenci THINK CIRCUS! #2 věnován otázkám výzkumu, tedy nejen výzkumu uměleckého, takzvaného „artistic research“, ale také výzkumu vědeckému, který má sloužit lepšímu a důslednějšímu porozumění daného oboru. Na toto téma pohovořil člen poroty Circus Next, zároveň cirkusový režisér, dramaturg a teoretik, Jen-Michel Guy. Odborným uměleckým výzkumem se zabývá například také německá badatelka Franziska Trapp, která na univerzitě v Münsteru založila Zirkus Wissenschaft, neboli cirkusová studia. Franziska Trapp ve svém příspěvku rozebírala možnosti analýzy a interpretace cirkusové inscenace. Společně s Agathe Dumont (teatroložka přidružená k projektu Circus Next), která na konferenci také vystoupila, představily pestrost vědeckých metod, kterým podrobují zkoumání „artistického těla“, jakožto základního a nepostradatelného nástroje pro vytváření cirkusové inscenace. Cílem takových analýz je hledání odpovědí na otázky spojené s cirkusovou dramaturgií, technikou a taky cirkusovým pohybem jakožto uměleckým jazykem, jenž je zapotřebí dekódovat. Franziska Trapp se vydává spíše cestou sémiotiky, tedy cestou „teorie divadelního znaku“, zatímco Agathe Dumont sází více na kognitivní vědy a na přímé setkávání a úzkou spolupráci přímo s artisty.

Konferenci uzavřel blok věnovaný tématu „CIRCULATION“. Cestování, permanentní pohyb a neustále přizpůsobování se novému prostředí a novým podmínkám je součástí umělecké aktivní praxe úspěšného cirkusového artisty. Cirkus je ze své podstaty nomádské umění – bez jazykových bariér. Umělci, ale také produkční, kulturní manažeři, novináři a dramaturgové často kvůli cirkusu nebo za cirkusem cestují. Aby účinkovali, aby se vzdělávali, aby se prezentovali, aby sbírali informace a šířili dobré jméno cirkusu své země a aby upevňovaly své místo v širším mezinárodním kontextu. Já, společně s žonglérem a ředitelem švýcarského cirkusového festivalu v Aarau Romanem Müllerem a Antonií Kuzmanič, zakladatelkou chorvatského cirkusového souboru ROOM 100, jsme se bavili o tom, jaké výhody a nevýhody má cestování za cirkusem, jak se člověk na cestách seznamuje s lidmi z oboru a co tato seznámení přináší pro cirkusový obor v rodných zemích. Témata hovoru se také točila okolo valorizace profese spojené s častým cestováním, s transformací osobní i profesní. Cílem tohoto setkání, moderovaného koordinátorem Circostrada Network Stéphanem Segreto-Aguilarem, bylo zjistit, co se člověk v oboru cirkusu může cestováním naučit a jak tyto nově nabyté znalosti může dále předávat.

Ačkoliv se tato témata můžou zdát možná příliš obecná a otázky příliš komplexní na jednoznačné odpovědi, ve výsledku byl největší přínos konference v blízkém setkávání zhruba pěti desítek odborníků a umělců z celé Evropy, kteří otevřeně sdíleli osobní zkušenosti, a tak je předávali dál.

 

Veronika Štefanová, vedoucí dokumentačního centra v CIRQUEONu – Centru pro nový cirkus a také šéfredaktorka online cirkusového magazínu na cirqueon.cz.

Publikováno: 28.5.2017