Letos se již poněkolikáté uskutečnil sjezd mladých cirkusáků z různých koutů Evropy. I CIRQUEON se samozřejmě již poněkolikáté také zúčastnil. Kromě nás se do této akce zapojilo pět dalších cirkusových organizací – Bada Bam (Itálie), Galway Community Cirkus (Irsko), Zaltimbanq’ Zirkus (Lucembursko), Ecole de Cirque de Bruxelles (Belgie) a Le Plus Petit Cirque de Monde (Francie). Z každé byli vybráni čtyři reprezentanti a jeden lektor. Za Cirqueon tam jeli Berta Macháčková, Viki Antošová, Viki Horníková a Anna Klusáková. Abychom byli aspoň trochu genderově vyrovnaná skupina, jel s námi i Tomáš Pintér.
V sobotu 15. července byl sraz na letišti v 7:45. Všichni byli trochu unavení, ale když nás opustil jeden z poněkud otravných sourozenců nejmenované zúčastněné, všem se nám zvedla nálada. Po půl desáté jsme nastoupili do letadla a po hodině a tři čtvrtě jsme přistáli na letišti. Přejeli jsme celou Paříž podzemní tramvají (nepodařilo se nám zjistit, jestli to bylo metro nebo vlak, tak jsme se shodli na tramvaji) až na zastávku Bagneux (čti Baňu), od té jsme šli ještě asi dva kilometry do parku, kde si nás vyzvednul jeden z lektorů a pořadatelů. Dovedl nás do hostelu, my se ubytovali, došlo k prvnímu seznámení, a když dorazili i poslední, šli jsme na uvítací piknik do stejného parku jako před tím. Tam byl čas na oficiální seznamování. Asi v devět jsme odešli zpátky do našeho hostelu, a protože všichni byli z cesty unavení, okamžitě jsme šli spát.
V neděli jsme se nasnídali ze společné lednice a vyrazili do pařížského cirkusu. My, kteří jsme zvyklí na náš milovaný, ale malý Cirqueon, jsme byli jeho velikostí zcela uchváceni. Dopoledne jsme hráli různé seznamovací i neseznamovací hry a odpoledne byly dva workshopy (bylo na výběr ze čtyř). Druhý den byly workshopy dopoledne i odpoledne a večer byli z těch všech aktivit všichni dost vyčerpaní.
V úterý jsme začali připravovat první vystoupení. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina dostala nějaké téma a měla patnáct minut na rozmyšlenou a na to, aby si vyzkoušela krátké představeníčka. Po prezentaci všech představení jsme už jen dolaďovali nedostatky.
Ve středu jsme jeli na pouliční festival na malém náměstíčku uprostřed velkého sídliště, kde jsme viděli představení pěti cirkusových artistů. Snažila jsem se zjistit, jak se jmenují, ale neúspěšně. Pak jsme i my měli své představení. Bohužel nefungoval zvuk, ale i tak to bylo velice milé a řekla bych, že i povedené.
Ve čtvrtek jsme hlavně odpočívali a večer přišla první část očekávané Paříže! Jeli jsme do méně rušné části centra, kde jsme stavěli dům z kartonu v rámci letní pařížské akce a prolézali jsme ty typické pařížské uličky.
Pátek byl oproti předešlému dni velice chaotický. Věděli jsme, že nebude čas ani na rozcvičku, takže jsme cvičili za pochodu do cirkusu. Během dopoledne jsme vymysleli představení skládající se z krátkých představení z úterního dne, z tance, který nás naučili Belgičané a jiných během týdne vzniklých čísel. Po poledni proběhla akademie, kde kromě nás vystupovala i početná skupinka menších dětí, které se účastnily týdenního příměstského tábora právě ve francouzském cirkuse.
Sobota byla posledním dnem stráveným ve Francii. Pochopitelně, že jediné, co nám ještě zbývalo, bylo navštívit pravé centrum Paříže. I když jsem se na Eiffelovku těšila, to místo mě docela děsilo. Všude kolem chodili překupníci s velkými kruhy, na kterých byly navlečeny malé Eiffelovky na klíče, všichni se předháněli v tom, kdo jich kolik prodá za euro a všichni pořád nenápadně pokukovali, zda nejdou policajti.
I když tohle byla první výměna v mém životě, myslím, že byla nejlepší. Všichni jsme se spřátelili natolik, že z nás byli, jsou a budou nejlepší přátelé. Jsem hrozně ráda za tuhle skvělou zkušenost.
Anna Klusáková
