St.ART v Tortoně

V pondělí 25. června jsme se vypravily s Andreou do italské Tortony na St.Art 4 ALL – víceméně pokračování dubnového setkání St.ART 4 Dublin. Bohužel s námi nyní nemohla jet kvůli své pracovní vytíženosti Terka.

Dopolední let do Milána proběhl hladce, v Miláně jsme přestoupily na vlak do Tortony a na místě jsme byly jako jedny z prvních účastníků. Ubytovaly jsme se v hostelu Mater Dei a vypravily se do jediného kopce v Tortoně, kde se nacházel Chalet Castello, který se stal naším „domovem“ po zbytek týdne. Již cestou jsme potkaly známé tváře účastníků z Polska a Irska. Během večeře v Chaletu se sjížděli účastníci St.Art 4 ALL. Zhruba polovinu lidí jsme již znaly z Dublinu. Poté následoval velmi krátký večerní úvodní program a mohly jsme jít spát/na pivo.

Druhý den po snídani jsme začali různými hrami, které jsme následně vcelku důsledně ve skupinách rozebírali (kdy a kde je vhodné je použít, pro jakou cílovou skupinu lidí jsou určeny, na co jsou zaměřeny – seznámení, rozehřátí, navázání důvěry atd.). Poté jsme měli ochutnávku všech dílen, po kterých jsme se měli rozhodnout, jakému workshopu se chceme intenzivněji věnovat po zbytek týdne. Na výběr byly dílny divadelní, akrobatické, žonglovací a nebo dílny zaměřené na vizuální umění. Nejrychleji se zaplnil workshop divadelní a akrobatický, ti, kteří pozdě chodí (jako třeba já) měli smůlu, neb kýžený workshop byl již zaplněn. Nevadí. Další varianta – žonglování – také dobrá.

Třetí den jsme měli s lektory z italského cirkusu RasoTerra opět divadelní, akrobatické a žonglovací workshopy a též jsme zažili na vlastní kůži work in progress v našich krátkých „performance“. Na volné odpoledne jsme nejprve plánovali výlet k moři, které bylo vzdáleno cca hodinu cesty vlakem, avšak byli jsme všichni tak vyčerpaní, že jsme se došourali do bazénu a nechávali naše namožené svaly odpočinout ve vodě.

Ve čtvrtek večer jsme zahájili průvodem festival v Tortoně, který končil hrami na náměstí. Celé město ožilo a bylo veselo do pozdních nočních hodin. Následující dny byly ve znamení nacvičování závěrečného vystoupení v Chaletu. V sobotu jsme naše jednotlivé performance z divadelního, akrobatického a žonglovacího semináře dali dohromady v jedno velké představení a již jsme se těšili na večerní závěrečné vystoupení, které jsme si myslím všichni užili. V neděli odpoledne jsme se vyřádili na Explosion Run na Chalet Castello, kde se odehrála „bitva“ s barvami. Běh do kopce nám značně zpestřovalo neúnavné slunce a všudypřítomní komáři.

Velmi užitečná pro mě byla nedělní evaluace našeho týdenního dění a snažení v podobě workshopu, který vedly Finky z organizace Keuropa: „What street arts I will take with me“. Ohlédli jsme se za týdnem nabitým mnohými aktivitami a společnými zážitky, utřídili jsme si, co jsme se naučili, co jsme si odnesli, tzn. v čem bychom rádi pokračovali doma. Po skvělém týdnu plném intenzivních zážitků, společné zábavy, přijímání výzev, fyzické bolesti, slunce a neodbytných komárů nám bylo všem líto, že se musíme rozloučit.  Tak addio, třeba na St.Art číslo 5.

Kateřina Sehnoutková

Publikováno: 17.9.2018