7. 3. 2012, Reportáže

Profesionální cirkusová škola na vlastní kůži

Cirqueon umožnil svému prvnímu studentovi pětitýdenní stáž v profesionální cirkusové škole. Jonáš Janků začal navštěvovat kurz taneční akrobacie Kataríny Rampáčkové, pohyb a cirkus ho natolik fascinují, že se naplno věnuje tréninku pozemní a párové akrobacie a závěsné akrobacie. Jonáš je natolik zdatný, že zvládá trénink v profesionální cirkusové škole Escuela de Circo Carampa v Madridu.

Jak to chodí v Madridu chodí píše přímo z centra dění Jonáš Janků:

„Ráno vstanete a ještě vás bolí velká většina svalů na těle po včerejším tréningu. Nasnídáte se a jdete za doprovodu probouzejících se zelených papoušků chladným ránem parkem do školy. Je devět hodin a začíná první lekce: jeden a půl hodiny moderního tance; po něm hned následuje lekce trampolín a akrobacie a ani se nenadechnete a je tu vydatný hodinový kondiční tréning se spoustou druhů velice efektních posilovacích cviků. To, že zde nejsou přestávky, na které u nás býváme zvyklí je samozřejmostí, stejně jako, že každá lekce začíná protažením a rozehřátím svalů potřebných pro daný tréning(bez ohledu na to, že jste třeba zrovna stejné svałové skupiny posilovali celou předchozí hodinu a půl). Jsou dvě hodiny odpoledne a vy jste se od rána ještě nezastavili, nicméně nyní nastává hodinová obědová pauza, kde se konečně všichni na chvili zastaví a odpočívají – venku na lavičkách na sluníčku mezi stromy. Co kdo jí, záleží skutečně jen a jen na něm, neboť jídlo si musíte prinést s sebou a je to věc, kterou opravdu není radno brát na lehkou váhu… A jsou tu tři hodiny odpoledne, kdy začíná dvojhodinový tréning stojek v těsné návaznosti opět dvouhodinového večerního tréningu párové akrobacie(acro-balancing). Je sedm hodin a váš rozvrh končí, nicméně jako pro většinu studentů to znamená prostor pro vlastní tréning přes den naučených záležitostí, příprava školního představení, připrava na zápočty z dovedností a nebo fyzický tréning zaměřený na disciplínu, na kterou se chcete zaměřovat.
Tedy, když opouštíte školu je něco mezi osmou a čtvrt na deset. Jdete domů pod stromy parku, nad nimiž se objevují hvězdy a měsíc a vy jen přemýšlíte, čím své znavené tělo nasytíte na večer a co budete vařit abyste měli na druhý den další zásobu energie… Doma, které sdílíte s dalšími studenty a několika profi pouličními cirkusáky vás už nepřekvapí pár stojek či nových hand2hand balanců na uvítanou…

Tak vypadá běžný den studenta Escuela de Circo Carampa.

S tím, že rozvrhy prvních ročníků nejsou specializované a kromě výše vyjmenovaných lekcí jsou zde ještě tréningy závěsné akrobacie (šály, hrazdy, lana), balancování na oběktech (od jednokolek, přes rolabola a obrovské chodíci balony po žebřiky a napnutá i prověšená lana), žonglování, divadlo (zaměřené na improvizaci, klaunérii a pod.) a hodina protahování. Kromě toho jsou do rozvrhů čas od času začleněny teoretické hodiny jako například anatomie, divadelní líčení, orientace na trhu práce apod. Rozvrh studentů druhého ročníku jsou pak již více individuální – každý student si volí dvě specializace, lekce jsou více individuální a stejně tak je i kondiční a fyzický tréning v režii každého studenta. To vše pět dní v týdnu. Ovšem o víkendu bývají pedagogické praxe s malými dětmi, nebo si jdete vydělávat párovou akrobacií či žonglováním na přechody pro chodce do centra…
Můj rozvrh zde je směsicí lekcí prvních a druhých ročníků a večerních kurzů (které jsou běžně pro veřejnost, ale navštěvují je i někteři studenti) a byl vytvořen díky velkorysosti vedení školy dle mých potřeb a přání.

Je naprosto obdivuhodné vidět, jak jsou zde mladí cirkusoví umělci zapálení do své činnosti a skutečně jí věnují maximum času, který mají. Bez té obrovské motivace by ani nebylo možné zde existovat. Tito lidé cirkusová umění prostě milují a jsou pro ně životní náplní. Cirkusem je zde nutné skutečně žit, a to naplno… Krásně je ovšem i to, že jejich zapálení a fyzická dřina fungují jako silné pojítko na mezilidské úrovni; jeden podporuje druhého a vzájemně si dodávají sílu. A to nejen mezi studenty; přestože jsou někteří lektoři velice tvrdí a při tréninzích striktní, naprostá většina z nich má ke svým studentům velice přátelský (někdy až takřka mateřský) vztah a celá škola tak působí jako jedna velká cirkusová rodina.

Toť dojmy po druhém týdnu ve španělském Madridu.

Jonáš Janků

Cirqueon tímto děkuje Vedení školy Escuela de Circo Carampa, zejména řediteli Donaldu Lenh a koordinátorce studijních programů Hélene Lario.