Již snad od prvních momentů, kdy se lidé vzpřímili a začali chodit po dvou nohách, museli začít při postupu krajinou také kombinovat pohyby a hledat různé možnosti, jak s vlastním tělem zacházet na zemi. Válení se, koulení na všechny strany, skoky a odrazy, to tady bylo již dříve ve formě boje a her. Do našich dní nám zůstaly čistější formy, zařaditelné spíše ke hrám než k zápasu (i když v mnoha systémech bojových umění jako capoeira apod. mnoho akrobatického zůstává).
Vědět, jak ovládat svoje tělo, jak ho zpevnit a uvolnit, jak ho natáhnout či stočit do klubíčka, to je základ snad pro každé dítě a nejen tělesná výchova se ho snaží zprostředkovat většině dětí.  Pozemní akrobacie je nejdostupnější a nejpřirozenější práce s tělem, jakou mohou veškeré sporty nabídnout. A dá se velice jednoduše rozpracovat od úplných základů pro nejmenší až po velice složité prvky, které zvládnou jen špičkoví akrobati.